Tajemství vína (4. část)

Tesař Oto - Z tisku - 20. 01. 2005 - 425 přečtení

Je pravdou, že příliš teorie není vždy to pravé. Proto se podíváme na praktické dotazy Vás, mých zákazníků, tak jak se ptáte přímo ve sklepě při nákupu. Neboť k nákupu vína patří jak degustování neboli ochutnávání, tak i mluvení o víně a vinařství.

„Je pravda, že lze poznat takříkajíc naslepo odrůdu vína, vinařskou oblast, kde bylo vypěstováno nebo přímo vinařskou obec, potažmo viniční trať?
Toto je opravdu jeden z nejvíce zakořeněných mýtů.Vznikl zřejmě na základě různých televizních pořadů, kde někteří rádoby znalci zasvěceně hovoří o víně a k tomu, jakoby na okraj, prohodí nějaké to: “Hmm, to je jednoznačně Veltlín z Mikulova, obec Dolní Věstonice, vinice Podmolí, pátý řádek a osmá hlava.“ A k tomu moudře pokynou hlavou, to dá přece rozum, to ví každý. Ale není tomu ani zdaleka tak. Moje zkušenost s vinaři (a to jsou, myslím, ti praví odborníci) je úplně jiná. Hodnotí-li vinař cizí víno než své, vždy malinko upije, poválí po půnebí, a pak NĚKDY řekne svůj odborný názor. Vždy však začíná slovy: “Mohl(a) by to být“, ale spíš Vám řekne je-li to víno dobré či špatné. Spíše než odrůdu bude hodnotit, zdali je víno kvalitní po stránce výrobní. Neboť každý vinař dobře ví co práce, úsilí i umu je třeba k vyrobení dobrého vína a při nejlepší vůli se to pokaždé nepodaří. Na soutěžích, kde v porotě většinou sedí ti nejlepší vinaři, se vína kupříkladu hodnotí tak, že se oznámí název odrůdy a poté porota posuzuje jak dalece se vzorek blíží k jejich představě o chuti této odrůdy. Někdy se ovšem také konají tzv. “slepé“ degustace, kdy skutečně soutěžící určují odrůdu vína pouze podle vzhledu, vůně a chutě. Ti nejlepší profesionálové, kteří se sommeliérstvím živí mívají úspěšnost tak okolo 50%. A to se jedná pouze o určení odrůdy!

„Je možné během ochutnávání vín střídat odrůdy bílé a červené mezi sebou bez následných zažívacích problémů?
Tato otázka je též poměrně častá a hůře se na ní odpovídá. Každý z nás je jinak fyzicky vybaven a z toho vyplývá odlišnosti v zažívání. Limitující složkou vín pro většinu lidí je obsah kyselin. Obecně více kyselin obsahují vína bílá, ale jsou i bílé odrůdy, které mají obsah kyselin nižší než vína červená. Na odborných soutěžích a degustacích se ve většině případů chutnají vína bílá i červená a to tak, že vína bílá jsou vždy před víny červenými. Tento postup je ale užíván proto, že jsou vždycky nejdříve posuzována vína méně výrazná před víny plnými a buketními.


Známkování (jako ve škole) : [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

Celý článek | Komentáře: 0 | Známka: | Oznámkovalo: | Informační e-mail Vytisknout článek | Zdroj: www.stribro.net

 
 
WebZdarma.cz