Tajemství vína (8. část)

Tesař Oto - Z tisku - 20. 01. 2005 - 484 přečtení

V minulém díle na?eho povídání o víně jsme si vysvětlili vlivy vína na lidský organismus a jeho spojitost s přijímáním potravy, tedy gastronomií. Je tedy zřejmé, ?e víno je pro lidský organismus prospě?né, a proto se v dne?ním díle konečně dostáváme k tomu, co nás jako konzumenty zajímá nejvíce, a to je spojení vína a jídla.

Pro mnoho z nás je stále je?tě nezvyklé při jídle konzumovat zároveň i víno. I kdy?, jak bylo řečeno v minulém díle je jednoznačně dokázáno, ?e víno má přímý kladný vliv na proces trávení. Například jídelníček obyvatel ji?ní Evropy sestával dlouhá staletí hlavně z chleba, olivového oleje, vína a zeleniny. A proto?e začali záhy rozeznávat různé jakosti vína a bohat?í z nich si mohli dopřát i pestřej?í jídelníček, zji??ovali postupně, ?e lze určitá jídla zvlá?tě vhodně kombinovat s určitými druhy vín.

Pro určení toho, které víno lze pou?ít k tomu kterému pokrmu je důle?ité znát určitý více méně závazný ideotyp, který platí pro vína z určité oblasti a určité odrůdy. Z tohoto pohledu jsou ve výhodě vinaři z ji?ních zemí Evropy, např. Itálie nebo Francie, kde se od nejstar?ích dob označovala vína podle oblastí, kde se réva pěstovala, proto?e klimatické a půdní podmínky i ustálený výběr odrůd, vtiskly vínům nesmazatelný charakter. Tento stav nejvíce vyhovuje těm, kteří se zabývají pou?íváním vína k vaření a samozřejmě hlavně těm, kdo se zabývají kombinováním vín s různými pokrmy. Taková oblastní vína představují právě vyhledávaný chu?ový standard bez kolísání jakosti dle ročníků a výrobců. Je-li potom kuchař mistrem svého řemesla, vytváří pod pojmem určitého jídla stabilně to, co si jejich host vybral z jídelního lístku a nedochází potom k nedorozuměním a zklamáním. Daleko obtí?něj?í to mají oblasti s proměnlivým sortimentem mnoha odrůd a mnoha výrobců, jestli?e chu?ové vlastnosti vína značně kolísají podle ročníků. Takový sortiment je sice zajímavý pro milovníky vína, kteří sledují proměnlivost odrůd v del?ím časovém úseku, ale přiná?í problémy pro ty, kteří se spoléhají na určité v?ité představy o vlastnostech odrůd, a pak se při kombinací vína s jídlem setkají s vínem, které jejich ideálu vůbec neodpovídá. A to se bohu?el stává právě u nás, kde vinaři ani nehledají tento ideotyp více či méně závazných vlastností pro jednotlivé odrůdy. Jistě se vám ji? stalo, ?e např. při nákupu odrůdy ?Müller Thurgau?, jste se setkali se ?irokou paletou vín různých chutí a vůní právě pod tímto názvem vína. V na?ich podmínkách mohou proto pro kombinování jídel a vína platit jen zcela přibli?ná doporučení.

První je zásada harmonie jídla a vína. Harmonie má být barevná ? světlá jídla (rybí, drůbe?í, telecí maso, světlé omáčky či světlé sýry) doprovázejí bílá vína a tmavá masa a tmavé omáčky vína červená. Harmonické má být i aroma - k intenzivnímu aromatickému jídlu nelze podávat neutrální víno, které se vedle takového jídla ztratí. Ale také se nesmí aróma jídla a vína svou odli?ností tří?tit, obojí musí plynout v určitém souznění. Harmonická má být i chu? tak, aby se jídlo a víno vzájemně doplňovalo.

Druhá důle?itá zásada je harmonie prostředí. Prostor ke stolování má být světlý, ale bez přímého světla. Velmi zále?í na barvě ubrusu. Nejvhodněj?í je bílá, kvůli barvě vína. Velmi důle?itá je čistota vzduchu, např.místnost prosycená cigaretovým kouřem je pro stolování krajně nevhodná. Prostředí obecně hraje při posuzování a hodnocení vína velmi důle?itou roli. Mnoho zákazníků tvrdí, ?e víno, které si ochutnají a zakoupí přímo ve sklepě ji? doma není jaksi ?ono?. To je právě důsledek okolních vlivů působících jak na víno, tak na konzumenta.

V pří?tím díle se budeme dále věnovat zásadám v?eobecné kombinovatelnosti vína a pokrmů a snad i některým konkrétním vyzkou?eným receptům v kombinacích s pou?itím vína.


Známkování (jako ve škole) : [Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1]

Celý článek | Komentáře: 0 | Známka: | Oznámkovalo: | Informační e-mail Vytisknout článek | Zdroj: www.stribro.net

 
 
WebZdarma.cz