Jakosti a druhy vín

Vojta František - Z tisku - 19. 07. 2005 - 2799 přečtení

Narazili jste na etiketě vína na pojmy jako „barrique“ či „botrytický výběr“ a nejste si jisti, co si pod nimi máte přestavit... Na této stránce Vám přinášíme přehled jakostí a druhů vín, od stolních po ledové. Také se dozvíte, jaký rozdíl je mezi vínem „šumivým“, „sektem“ a „perlivým“ vínem a co jsou vína označovana jako „mešní“ či „košér“.

Stolní víno
Stolní víno se vyrábí z hroznů, které dosáhly nejméně 11 stupňů přírodní cukernatosti. (Hrozny s 10 stupni cukernatosti mohou být zpracovány na základě zvláštního povolení). Stolní víno nesmí být označováno názvem odrůdy, vinařské oblasti ani ročníkem. Stolní víno může být vyráběno též ze rmutu, moštu či vína získaného z odrůd moštových a odrůd registrovaných jako stolní - i z dovozu.

Zemské víno
Stolní víno se může označit názvem „zemské víno“, jestliže bylo vyrobeno z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno. Zároveň nebyl překročen nejvyšší hektarový výnos na vinici a pokud vinné hrozny, z nichž bylo víno vyrobeno dosáhly alespoň 14 stupňů cukernatosti.

Jakostní víno
Vyrábí se z hroznů moštových odrůd sklizených v jednotlivých vinařských oblastech (výroba vína, s výjimkou stáčení, proběhla ve vinařské oblasti, v níž byly vinné hrozny sklizeny). Mošt musí dosáhnout nejméně 15 stupňů přírodní cukernatosti. Jakostní víno musí byt označeno názvem vinařské oblasti, ve které bylo vyrobeno. Jakostní víno lze označit dovětkem „odrůdové“ nebo „známkové“. Odrůdové jakostní víno musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu. Známkové jakostní víno se smí vyrábět smíšením maximálně tří odrůdových jakostních vín.
 
Víno s přívlastkem (jakostní víno s přívlastkem)
Jsou odrůdová vína nedoslazovaná řepným cukrem pocházející z vyzrálých hroznů obsahující vyšší obsah cukru. Vyrábí se z hroznů rmutu nebo moštu jedné moštové odrůdy révy vinné. Víno s přívlastkem musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu. Víno s přívlastkem se smí vyrábět smíšením maximálně tří odrůd révy vinné. Kromě síry nesmí být použito žádné chemické konzervace. Víno s přívlastkem je označováno názvem vinařské oblasti, vinařské obce a rokem sklizně hroznů. Víno označené přívlastkem musí být vyrobeno v oblasti, kde byly vinné hrozny sklizeny. Další podmínkou pro uvedení vína na trh je nepřekročení hektarového výnosu na vinici, na níž byly hrozny sklizeny.
Víno s přívlastkem Kabinet
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů přírodní cukernatosti.
Víno s přívlastkem Pozdní sběr
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti.
Víno s přívlastkem Výběr z hroznů
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů přírodní cukernatosti.
Víno s přívlastkem Výběr z bobulí
Výběr bobulí, které dosáhly nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. Vysoce aromatická, většinou úžasná vína. Hrozny, které v dlouhém teplém podzimu visí na keřích, zvolna vysychají a v bobulích zůstává pouze koncentrovaná šťáva.
Víno s přívlastkem Výběr z cibéb (Botrytický výběr)
Víno vyrobené z hroznů napadených ušlechtilou plísní šedou, nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 32 stupňů. Tato plíseň spotřebuje větší část vody obsažené v bobulích a ty se pak pečlivým ručním výběrem sklízí. Víno je sytější barvy, medové vůně a plnější v chuti.
Víno s přívlastkem Ledové víno
Vyrábí se z hroznů sklizených při teplotách -7 °C a nižších. Hrozny zůstávají v průběhu sklizně a zpracování zmrazeny. Získaný mošt musí vykazovat nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. Je vhodné pro slavnostní příležitosti. Pro mnoho lidí znamená ochutnání tohoto vína nezapomenutelný zážitek.
Víno s přívlastkem Slámové víno
Vyrábí se z pečlivě vybraných hroznů (nejlepších a nejvyzrálejších), které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru alespoň tři měsíce. Většinou až do časného jara, kdy se celé (nedrcené) lisují. Získaný mošt musí vykazovat nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. Po celou dobu dochází k odpařování vody z bobulí, v závěru jsou podobné rozinkám. Tuto vůni a chuť můžete u slámového vína také najít v celé jejich rozmanité škále.

Ročníkové víno
Vína pocházejí s hroznů sklizených v určitém roce, dle předpisů různých zemí je povoleno ročníkové víno doplňovat určitým množstvím vína z jiných ročníků, teprve čas však ukáže, které ročníkové víno bude skutečně kvalitní.

Mešní víno
Víno vyrobené dle pravidel křesťanských církví.

Košer
Košer víno se vyrábí za striktního rabínského dozoru. Na jeho výrobě se musejí a smějí podílet pouze zbožní Židé. Víno nesmí přijít do styku s živočišnými produkty (bílek, želatina) a musí být osobně schválené rabínem s Izraele. Hotového košer vína se i poté nesmí dotknout jinověrec ani dokonce nezbožný, z tohoto důvodu se dle Halachy na závěr výrobního procesu víno pasterizuje.

Sur lie
víno zrající na kvasnicích (tzv. leží na kvasnicích).

Barrique
Takto jsou označovány dubové sudy obsahu 225 litrů, jejichž vnitřní povrch je ožehnut ohněm. Tímto speciálním ošetřením sudu se do vína během jeho zrání dostávají látky ze dřeva, a tím se ovlivňuje žádoucím směrem charakter vína. Ve vůni je pak možno ucítit aroma po dřevu, vanilku, kávu, čokoládu, někdy až karamel a kouř. To záleží na stupni vypálení sudu. Tyto sudy je možno použít maximálně 3×.

Cukernatost vína
Suché
nejvýše 4 g zbytkového cukru/litr
Polosuché 4,1 - 12 g zbytkového cukru/litr
Polosladké 12,1 - 45 g zbytkového cukru/litr
Sladké minimální obsah 45 g zbytkového cukru/litr

Šumivé víno (sekt)
Šumivé víno (sekt) se připravuje prvotním nebo druhotným kvašením tuzemských moštů v lahvích nebo ve velkých nádobách (tancích). Přetlak v lahvi při teplotě 20 °C musí vykazovat nejméně 0,35 MPa, s výjimkou lahví o objemu do 0,25 l, kde přetlak musí být nejméně 0,3 MPa. Celková doba výroby při kvašení v tancích musí být nejméně 60 dnů nebo 120 dnů (podle roční doby), doba výroby při kvašení v láhvi musí být nejméně 9 měsíců. Slazení kupáže a jejích jednotlivých složek je zakázáno. Překyselení či odkyselení jednotlivých složek lze provést nejvýše v množství 1,5 gramů na litr, v letech s výjimečnými povětrnostními podmínkami může být horní mez zvýšena až na 2,5 gramů na litr. Oxid uhličitý v šumivém vínu může pocházet pouze z alkoholového kvašení kupáže, ze které je víno připravováno. V případně plnění láhví je též povoleno plnění pomocí oxidu uhličitého pouze za předpokladu, že se jeho objem ve víně nezvýší. Obsah alkoholu se uvádí v procentech s maximální odchylkou 0,8 % obj. Ročník vína lze uvést pouze tehdy, jestliže alespoň 85 % vína bylo získáno z hroznů sklizených v příslušném roce. Etiketa vína může obsahovat název vinařské oblasti, ve které bylo toto víno vyrobeno, zemi původu vína nebo vinných hroznů, jestliže z tohoto vína nebo hroznů bylo vyrobeno alespoň 50 %.

Šumivé víno stanovené oblasti (sekt s.o.)
K výrobě kupáže byly užity vinné hrozny, sklizené na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti, které byly zpracovány a sklizeny ve stejné oblasti. Nebyl překročen nejvyšší hektarový výnos.

Aromatické šumivé víno
Označení aromatické šumivé víno, může získat pouze víno, při jehož výrobě bylo užito pouze prvotní kvašení kupáže. Šumivá vína podle obsahu cukru se označí jedním z následujících výrazů:
brut nature“ nebo „přírodně tvrdé“, pokud obsah cukru je pod 3 g v litru; tyto údaje lze užít pouze na výrobky, kterým po vytvoření šumivého vína nebyl dodán žádný cukr.
extra brut“ nebo „zvláště tvrdé“, jestliže obsah cukru je mezi 0 g až 6 g v litru
brut“ nebo „tvrdé“, jestliže obsah cukru je nižší než 15 g v litru
extra dry“ nebo „zvláště suché“, jestliže obsah cukru je mezi 12 g a 20 g v litru
sec“ nebo „suché“, jestliže obsah cukru je mezi 17 g a 35 g v litru
demi-sec“ nebo „polosuché“, jestliže obsah cukru je mezi 33 g a 50 g v litru
doux“ nebo „sladké“, jestliže obsah cukru je větší než 50 g v litru.

Perlivé víno
Perlivé víno je uměle sycené (impregnované) kysličníkem uhličitým za chladu, nebo vyrobené kvašením v uzavřených nádobách do přetlaku 0,2 MPa. K výrobě perlivých vín se běžně používají vína stolní či jakostní. Kysličník uhličitý se při umělém sycení váže hůře než při výrobě vín klasickou cestou. Tyto vína vykazují po otevření většinou hrubší a kratší perlení než vína šumivá vyrobená druhotným kvašením. Perlivé víno nesmí být označováno jako šumivé víno nebo jako druh sektu, lze je vyrábět z tuzemských vín stolních nebo jakostních. Perlivé víno musí vykazovat nejméně 9 % objemových celkového obsahu alkoholu a nejméně 7 % objemových skutečného obsahu alkoholu; přetlak v lahvi při teplotě 20°C musí být v rozsahu 0,1 MPa až 0,25.

Známkování (jako ve škole) : [Akt. známka: 1,71 / Počet hlasů: 62]

Celý článek | Komentáře: 2 | Známka: | Oznámkovalo: | Informační e-mail Vytisknout článek

 
 
WebZdarma.cz