Jakosti a druhy vín

Vojta Franti?ek - Z tisku - 19. 07. 2005 - 2905 přečtení

Narazili jste na etiketě vína na pojmy jako ?barrique? či ?botrytický výběr? a nejste si jisti, co si pod nimi máte přestavit... Na této stránce Vám přiná?íme přehled jakostí a druhů vín, od stolních po ledové. Také se dozvíte, jaký rozdíl je mezi vínem ??umivým?, ?sektem? a ?perlivým? vínem a co jsou vína označovana jako ?me?ní? či ?ko?ér?.

Stolní víno
Stolní víno se vyrábí z hroznů, které dosáhly nejméně 11 stupňů přírodní cukernatosti. (Hrozny s 10 stupni cukernatosti mohou být zpracovány na základě zvlá?tního povolení). Stolní víno nesmí být označováno názvem odrůdy, vinařské oblasti ani ročníkem. Stolní víno mů?e být vyráběno té? ze rmutu, mo?tu či vína získaného z odrůd mo?tových a odrůd registrovaných jako stolní - i z dovozu.

Zemské víno
Stolní víno se mů?e označit názvem „zemské víno“, jestli?e bylo vyrobeno z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno. Zároveň nebyl překročen nejvy??í hektarový výnos na vinici a pokud vinné hrozny, z nich? bylo víno vyrobeno dosáhly alespoň 14 stupňů cukernatosti.

Jakostní víno
Vyrábí se z hroznů mo?tových odrůd sklizených v jednotlivých vinařských oblastech (výroba vína, s výjimkou stáčení, proběhla ve vinařské oblasti, v ní? byly vinné hrozny sklizeny). Mo?t musí dosáhnout nejméně 15 stupňů přírodní cukernatosti. Jakostní víno musí byt označeno názvem vinařské oblasti, ve které bylo vyrobeno. Jakostní víno lze označit dovětkem „odrůdové“ nebo „známkové“. Odrůdové jakostní víno musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu. Známkové jakostní víno se smí vyrábět smí?ením maximálně tří odrůdových jakostních vín.
 
Víno s přívlastkem (jakostní víno s přívlastkem)
Jsou odrůdová vína nedoslazovaná řepným cukrem pocházející z vyzrálých hroznů obsahující vy??í obsah cukru. Vyrábí se z hroznů rmutu nebo mo?tu jedné mo?tové odrůdy révy vinné. Víno s přívlastkem musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu. Víno s přívlastkem se smí vyrábět smí?ením maximálně tří odrůd révy vinné. Kromě síry nesmí být pou?ito ?ádné chemické konzervace. Víno s přívlastkem je označováno názvem vinařské oblasti, vinařské obce a rokem sklizně hroznů. Víno označené přívlastkem musí být vyrobeno v oblasti, kde byly vinné hrozny sklizeny. Dal?í podmínkou pro uvedení vína na trh je nepřekročení hektarového výnosu na vinici, na ní? byly hrozny sklizeny.
Víno s přívlastkem Kabinet
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů přírodní cukernatosti.
Víno s přívlastkem Pozdní sběr
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti.
Víno s přívlastkem Výběr z hroznů
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů přírodní cukernatosti.
Víno s přívlastkem Výběr z bobulí
Výběr bobulí, které dosáhly nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. Vysoce aromatická, vět?inou ú?asná vína. Hrozny, které v dlouhém teplém podzimu visí na keřích, zvolna vysychají a v bobulích zůstává pouze koncentrovaná ??áva.
Víno s přívlastkem Výběr z cibéb (Botrytický výběr)
Víno vyrobené z hroznů napadených u?lechtilou plísní ?edou, nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 32 stupňů. Tato plíseň spotřebuje vět?í část vody obsa?ené v bobulích a ty se pak pečlivým ručním výběrem sklízí. Víno je sytěj?í barvy, medové vůně a plněj?í v chuti.
Víno s přívlastkem Ledové víno
Vyrábí se z hroznů sklizených při teplotách -7 °C a ni??ích. Hrozny zůstávají v průběhu sklizně a zpracování zmrazeny. Získaný mo?t musí vykazovat nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. Je vhodné pro slavnostní příle?itosti. Pro mnoho lidí znamená ochutnání tohoto vína nezapomenutelný zá?itek.
Víno s přívlastkem Slámové víno
Vyrábí se z pečlivě vybraných hroznů (nejlep?ích a nejvyzrálej?ích), které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavě?eny ve větraném prostoru alespoň tři měsíce. Vět?inou a? do časného jara, kdy se celé (nedrcené) lisují. Získaný mo?t musí vykazovat nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. Po celou dobu dochází k odpařování vody z bobulí, v závěru jsou podobné rozinkám. Tuto vůni a chu? mů?ete u slámového vína také najít v celé jejich rozmanité ?kále.

Ročníkové víno
Vína pocházejí s hroznů sklizených v určitém roce, dle předpisů různých zemí je povoleno ročníkové víno doplňovat určitým mno?stvím vína z jiných ročníků, teprve čas v?ak uká?e, které ročníkové víno bude skutečně kvalitní.

Me?ní víno
Víno vyrobené dle pravidel křes?anských církví.

Ko?er
Ko?er víno se vyrábí za striktního rabínského dozoru. Na jeho výrobě se musejí a smějí podílet pouze zbo?ní ?idé. Víno nesmí přijít do styku s ?ivoči?nými produkty (bílek, ?elatina) a musí být osobně schválené rabínem s Izraele. Hotového ko?er vína se i poté nesmí dotknout jinověrec ani dokonce nezbo?ný, z tohoto důvodu se dle Halachy na závěr výrobního procesu víno pasterizuje.

Sur lie
víno zrající na kvasnicích (tzv. le?í na kvasnicích).

Barrique
Takto jsou označovány dubové sudy obsahu 225 litrů, jejich? vnitřní povrch je o?ehnut ohněm. Tímto speciálním o?etřením sudu se do vína během jeho zrání dostávají látky ze dřeva, a tím se ovlivňuje ?ádoucím směrem charakter vína. Ve vůni je pak mo?no ucítit aroma po dřevu, vanilku, kávu, čokoládu, někdy a? karamel a kouř. To zále?í na stupni vypálení sudu. Tyto sudy je mo?no pou?ít maximálně 3×.

Cukernatost vína
Suché
nejvý?e 4 g zbytkového cukru/litr
Polosuché 4,1 - 12 g zbytkového cukru/litr
Polosladké 12,1 - 45 g zbytkového cukru/litr
Sladké minimální obsah 45 g zbytkového cukru/litr

?umivé víno (sekt)
?umivé víno (sekt) se připravuje prvotním nebo druhotným kva?ením tuzemských mo?tů v lahvích nebo ve velkých nádobách (tancích). Přetlak v lahvi při teplotě 20 °C musí vykazovat nejméně 0,35 MPa, s výjimkou lahví o objemu do 0,25 l, kde přetlak musí být nejméně 0,3 MPa. Celková doba výroby při kva?ení v tancích musí být nejméně 60 dnů nebo 120 dnů (podle roční doby), doba výroby při kva?ení v láhvi musí být nejméně 9 měsíců. Slazení kupá?e a jejích jednotlivých slo?ek je zakázáno. Překyselení či odkyselení jednotlivých slo?ek lze provést nejvý?e v mno?ství 1,5 gramů na litr, v letech s výjimečnými povětrnostními podmínkami mů?e být horní mez zvý?ena a? na 2,5 gramů na litr. Oxid uhličitý v ?umivém vínu mů?e pocházet pouze z alkoholového kva?ení kupá?e, ze které je víno připravováno. V případně plnění láhví je té? povoleno plnění pomocí oxidu uhličitého pouze za předpokladu, ?e se jeho objem ve víně nezvý?í. Obsah alkoholu se uvádí v procentech s maximální odchylkou 0,8 % obj. Ročník vína lze uvést pouze tehdy, jestli?e alespoň 85 % vína bylo získáno z hroznů sklizených v příslu?ném roce. Etiketa vína mů?e obsahovat název vinařské oblasti, ve které bylo toto víno vyrobeno, zemi původu vína nebo vinných hroznů, jestli?e z tohoto vína nebo hroznů bylo vyrobeno alespoň 50 %.

?umivé víno stanovené oblasti (sekt s.o.)
K výrobě kupá?e byly u?ity vinné hrozny, sklizené na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti, které byly zpracovány a sklizeny ve stejné oblasti. Nebyl překročen nejvy??í hektarový výnos.

Aromatické ?umivé víno
Označení aromatické ?umivé víno, mů?e získat pouze víno, při jeho? výrobě bylo u?ito pouze prvotní kva?ení kupá?e. ?umivá vína podle obsahu cukru se označí jedním z následujících výrazů:
brut nature“ nebo „přírodně tvrdé“, pokud obsah cukru je pod 3 g v litru; tyto údaje lze u?ít pouze na výrobky, kterým po vytvoření ?umivého vína nebyl dodán ?ádný cukr.
extra brut“ nebo „zvlá?tě tvrdé“, jestli?e obsah cukru je mezi 0 g a? 6 g v litru
brut“ nebo „tvrdé“, jestli?e obsah cukru je ni??í ne? 15 g v litru
extra dry“ nebo „zvlá?tě suché“, jestli?e obsah cukru je mezi 12 g a 20 g v litru
sec“ nebo „suché“, jestli?e obsah cukru je mezi 17 g a 35 g v litru
demi-sec“ nebo „polosuché“, jestli?e obsah cukru je mezi 33 g a 50 g v litru
doux“ nebo „sladké“, jestli?e obsah cukru je vět?í ne? 50 g v litru.

Perlivé víno
Perlivé víno je uměle sycené (impregnované) kysličníkem uhličitým za chladu, nebo vyrobené kva?ením v uzavřených nádobách do přetlaku 0,2 MPa. K výrobě perlivých vín se bě?ně pou?ívají vína stolní či jakostní. Kysličník uhličitý se při umělém sycení vá?e hůře ne? při výrobě vín klasickou cestou. Tyto vína vykazují po otevření vět?inou hrub?í a krat?í perlení ne? vína ?umivá vyrobená druhotným kva?ením. Perlivé víno nesmí být označováno jako ?umivé víno nebo jako druh sektu, lze je vyrábět z tuzemských vín stolních nebo jakostních. Perlivé víno musí vykazovat nejméně 9 % objemových celkového obsahu alkoholu a nejméně 7 % objemových skutečného obsahu alkoholu; přetlak v lahvi při teplotě 20°C musí být v rozsahu 0,1 MPa a? 0,25.

Známkování (jako ve škole) : [Akt. známka: 1,71 / Počet hlasů: 62]

Celý článek | Komentáře: 2 | Známka: | Oznámkovalo: | Informační e-mail Vytisknout článek

 
 
WebZdarma.cz